Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Články / Změny ústavy neohrožují nezávislost ČNB

[31.08.1999]

Legislativa

Změny ústavy neohrožují nezávislost ČNB

Příspěvek do polemiky

Je nesmírně zajímavé sledovat polemiku, která se rozvířila v souvislosti s uvažovanými změnami Ústavy ČR, zejména s připravovanou změnou způsobu jmenování Bankovní rady ČNB. Překvapuje mne razance stanovisek, která uvažovanou změnu odsuzují, nebo podle nich znamená ohrožení nezávislého statutu centrální banky. Jsem přesvědčen, že dříve než někdo vysloví takový závěr, měl by nejdříve provést důkladnou analýzu stávajícího stavu, to samé učinit nad navrhovanou změnou, následně oba závěry srovnat a pak teprve říci konečné stanovisko. V dnešní situaci je složení Bankovní rady ČNB odvislé od rozhodnutí jednoho ústavního činitele, jedné jediné osoby - prezidenta republiky. Ten není z ústavy ani z jiného zákona povinován své rozhodnutí s někým konzultovat a ani zdůvodňovat. A ačkoliv je pan prezident alespoň verbálním zastáncem diskuse a komunikace, v praxi, pokud šlo právě o jmenování členů bankovní rady, s žádným jiným ústavním činitelem své návrhy nekonzultoval, žádné jiné ústavní instituce se neptal na její názor a prostě rozhodl. Veřejnost byla postavena před hotovou věc, aniž by bylo známo, podle jakých kritérií, z okruhu jakých osob a především proč bylo prezidentovo rozhodnutí takové, jaké bylo. Připravovaná změna zvyšuje počet členů Bankovní rady ČNB ze stávajících sedmi na devět a mění princip jmenování tak, že ponechává rozhodnutí o jmenování prezidentu republiky s tím, že třetinu z členů mu ke jmenování navrhuje Poslanecká sněmovna, třetinu Senát a třetinu vláda. Prezident republiky má právo veta, které značí, že nemusí jednotlivé návrhy akceptovat a že může žádat o předložení jiného návrhu. V každém případě se ale předpokládá, že své odmítavé stanovisko veřejně odůvodní, aby bylo jasné, proč neakceptuje návrh jiné ústavní instituce. Co dalšího v praxi tato změna znamená? Především maximální otevřenost a kontrolovatelnost celého procesu jmenování. Namísto tajuplného, téměř konspirativního, rozhodování na Pražském hradě, se do celého procesu zapojují všechny nejvýznamnější ústavní instituce ve státě. Oproti jednomu člověku, který je tak z podstaty věci mnohem náchylnější k zneužití svého postavení, je do celého procesu zapojeno řádově několik desítek osob, diskuse je vedena na veřejných jednání obou komor Parlamentu a tedy zcela pod kontrolou veřejnosti. Riziko zneužití moci se tím výrazně eliminuje. Myslím, že je to zcela správné, nebo to byl právě prezident Václav Havel, který mnohými svými rozhodnutími v oblasti individuálních milostí vzbudil vážné pochybnosti o možném zneužívání svého ústavního práva ve prospěch osob jemu blízkých. A podíváme-li se pečlivě z jakého finančně - politického seskupení pocházejí osoby, které jsou na základě rozhodnutí prezidenta Václava Havla členy Bankovní rady ČNB, jsou pochybnosti o objektivitě stávajícího procesu jmenování zcela namístě. Jsem proto jednoznačně přesvědčen, že připravované změny v procesu jmenování členů Bankovní rady ČNB v žádném případě neznamenají ohrožení její nezávislosti. Naopak, existuje-li pochybnost o možném ohrožení nezávislosti centrální banky, je to právě nyní, za stávající situace, na základě praktických zkušeností z rozhodování jedné osoby, Václava Havla. Uvědomíme-li si navíc, že po skončení volebního období tohoto prezidenta může být do prezidentské funkce zvolen člen některé politické strany, riziko zneužití moci se tím může ještě zvýšit. Připravované změny dostávají (oproti současnosti) celý proces pod kontrolu veřejnosti, umožňují širokou odbornou diskusi o kvalitě jednotlivých kandidátů a podle mého hlubokého přesvědčení tak v žádném případě nepředstavují ohrožení nezávislosti centrální banky. Co jediné mohou ohrozit, je prolínání nikým nevolených finančně - hospodářsko - politických struktur do významných státních institucí a podřizování si jich ve prospěch vlastních zájmů.